Proč spořit do zlata a stříbra
Zlato a stříbro včera a dnes
Zlato bylo dříve na území Evropy dostupné pouze ve 400 uncových slitcích, tzv. bankovních prutech. Vysoká cena těchto prutů byla důvodem toho, že do zlata investovali pouze velmi bohatí lidé. Dnes se vyrábějí investiční slitky od 1 g a zlato je tak dostupné pro širší populaci. Nicméně výrobní náklady nejmenších slitků se promítají do jejich ceny, a tak není příliš výhodné kupovat velké množství malých cihliček. Na druhou stranu, ne každý si může dovolit jednorázově zakoupit větší slitky.
Stříbro se v historii již po tisíce let objevuje jako platidlo. Díky svým specifickým fyzikálním vlastnostem je tento kov předurčen k širokému průmyslovému využití. Neustále vznikají nové způsoby jeho využití. Aktuálně je na trhu mnohem méně dostupného stříbra než zlata. Je to nejvíce podhodnocený kov v naší historii. Tyto skutečnosti se začínají promítat do jeho ceny. Z těchto a mnoha dalších důvodů o stříbře hovoříme jako o největší investiční příležitostí této dekády.
Proč zlato?
Existuje celá řada možností, jak a do čeho investovat. Bohaté národy již po tisíce let nakupují drahé kovy zejména zlato a stříbro.
Zlato by mělo mít nezastupitelné místo v investičním portfoliu každého nejen bohatého člověka. Investiční zlato je totiž jistota. Peníze v průběhu let ztrácejí svoji hodnotu, zatímco zlato si uchovává svoji neměnnou hodnotu po celou dobu lidských dějin.
Už mnoho let je zlato jednou z nejlepších možností jak uchovat hodnoty. Používají jej velké banky, státy, firmy, ale i obyčejní lidé, kteří chtějí uchovat nějaké peníze pro pozdější použití nebo pro budoucí generace. Firmy, velké banky a státy většinou skupují zlato ve velkém, aby si vytvořili finanční rezervy.
Zlato představuje bezpečí. V historii 20. století se přehnalo světem a Evropou více než 40 hyperinflací nebo měnových reforem, při kterých lidé přišli o většinu (nebo dokonce veškeré) celoživotní úspory. Ti, co ale včas vyměnili své úspory za drahé kovy, nejenže uchovali své finance v bezpečí, ale dokonce získali ohromné bohatství.
Zlato je vždy likvidní, a to i tehdy, když jiná platidla selhávají nebo zcela ztrácejí hodnotu. Kdekoli po celém světě můžete 24 hodin denně směnit zlato za peníze. Společnost Gold Delivery s.r.o. svým klientům nabízí investiční zlato nejvyšší kvality standardu „Good Delivery“. Některé banky berou zlato od svých klientů dokonce i jako zástavu.
Zlato je jedinou dobrovolně uznávanou globální měnou. Ve všech zemích světa je v časech válečných i mírových zlato plně uznáváno jako obchodní zboží, srovnávací ukazatel, zásobník kupní síly, předmět směny nebo jako šperk. Zlato nepotřebuje ani lež ani klamavou propagandu. Co slíbí, to splní. Kupní síla zlata je pravým opakem hodnoty padajících akcií, bezcenných bondů a dalších cenných papírů. Na rozdíl od papírových peněz, kterým lidé dnes téměř bezmezně věří, cena zlata nikdy nemůže dosáhnout hodnoty nula. Zlato představuje svobodné peníze svobodných občanů.
Zlato dlouhodobě odměňuje své majitele vysoce nadinflačním zhodnocením. Za posledních 10 let zlato zpětinásobilo svou cenu, z čehož je jasné, že zlato je ideální ochranou před inflací. Zlato skutečnou hodnotu nejen uchovává v podobě dosažené kupní síly nebo kulturního bohatství, ale zvláště v době krize svoji hodnotu výrazně zvyšuje.
Zlato je ušlechtilý vzácný kov, který je krásný a fascinující. Nelze jej žádným způsobem uměle vyrobit. Na rozdíl od cenných papírů a bankovek jej nejde falšovat. Získáváme jej stále nákladnější a náročnější těžbou. Za posledních 5 let vzrostly náklady na těžbu o 90 % a dále rostou. Zásoby zlata na dnes těžených ložiscích se odhadují na cca 18 let. Dlouhodobě převyšuje poptávka po zlatě nabídku a možnosti těžby, a proto také zlato v posledních 10 letech významně zhodnocuje.
Zlato je trvanlivé, věčné a věčně krásné, takřka nezničitelné. Bez újmy může ležet tisíce let na mořském dně a přežije. Zlatu neublíží kyslík, síra, slaná ani sladká voda, sluneční ani jiné záření, kyseliny ani louhy, neublíží mu zvířata ani rostliny. Zlatu neublíží ani zub času.
Zlato se dobře přenáší i převáží. To se zcela jistě nedá říci o nemovitostech, pozemcích, pšeničných polích, lesích, mléku, ropě,…
Zlato se snadno pozná. Každý ho zná. Každý by ho chtěl mít, ale málokdo ho vlastní.
Zlato je stále ještě extrémně levné. V minulosti si zlato mohli dovolit jen opravdu bohatí lidé. Dnes si i běžný důchodce může postupně našetřit na několik uncí zlata.
Zlato je osvobozeno od daně z přidané hodnoty i daně z příjmu.
Zlato je osvobozeno od daně z přidané hodnoty i daně z příjmu.
Proč stříbro?
Stříbro je kov velice žádaný nejen investory na celém světě, ale i v mnoha odvětvích průmyslu. Poptávka po něm dlouhodobě mnohonásobně převyšuje jeho nabídku. Stříbro je dnes výrazně cenově podhodnoceno a můžeme ho směle považovat za nejlepší investiční příležitost tohoto desetiletí.
Co se s cenou stříbra stane, až dojde k další ekonomické a hospodářské krizi nebo dokonce k vyčerpání stříbra průmyslem? Poptávka se zvýší natolik, že jeho cena začne stoupat do strmých výšin. Co se bude dít, až se lidé probudí do reality a zaregistrují vzestup této komodity, která vždy byla spíše ve stínu zlata? U nás nyní máte možnost investovat do kovu, jehož zásoby významně klesají a kterého bude (v dohledné době) chronický nedostatek.
Pokud jste se dosud příliš nezabývali světem investic, pak první, co vás patrně napadne při návštěvě našich stránek, je otázka „Proč vlastně kupovat stříbro?“ Budete si také klást další otázky: "Mám nakupovat stříbro jako drahý kov? Nebo jde spíše o průmyslový kov?".
Stříbro je unikátní tím, že je vlastně obojím – kovem drahým i průmyslovým. Je však třeba zdůraznit jiné důležité hledisko - myšlenku kupovat stříbro jako peníze, respektive jako monetární kov.
Výhody stříbra
Nyní je jasné, že investice do drahých kovů mají smysl. Proč ale právě stříbro a nikoliv třeba zlato?
Je pravdou, že zlato a stříbro jsou drahé kovy a mají tendenci chovat se podobně. Avšak stříbro má oproti zlatu řadu výhod, díky kterým má obrovský potenciál do budoucna.
Často s oblibou říkáme, že největším nepřítelem ceny zlata je samotné zlato. Vytěžené zlato se totiž téměř nijak nespotřebovává. Hlavní využití zlata je ve šperkařství a v oblasti investic. Odtud ale může být zlato velmi rychle přivedeno zpět na trh, jakmile jeho cena stoupne.
U stříbra je situace jiná. Drtivá většina každoročně vytěženého stříbra se spotřebovává v průmyslu, především v elektrotechnice. Velká část stříbra je nenávratně ztracena a nemůže být nikdy přivedena zpět na trh.
V trezorech centrálních bank je uloženo ohromné množství zlata. Zásoby stříbra bychom ve státních rezervách hledali marně. To je způsobeno dlouhodobým nedostatkem stříbra od 80. let minulého století, kdy deficit stříbra, vzniklý nedostatečnou těžbou, byl systematicky pokrýván ze státních rezerv a ze zásob investorů. Tyto zásoby se již zcela vyčerpaly.
Jaké je konkrétně využití stříbra?
To, co dělá stříbro výjimečným, jsou jeho fyzikální vlastnosti. Stříbro má nejvyšší elektrickou a tepelnou vodivost ze všech prvků. Díky tomu má i velmi široké využití. Lidé si zpravidla neuvědomují, kolik věcí kolem nás obsahuje stříbro. Počítač, televize, mobilní telefon, automobil, lednička,… Téměř každý elektrotechnický výrobek nemůže existovat bez většího či menšího dílu stříbra. Stříbro má významné uplatnění také v lékařství, v chemii (např. úprava vody), ve šperkařství apod. Velkým překvapením pro mnohé je, jak ohromné množství stříbra spotřebuje zbrojní průmysl, například v raketách, v řízených střelách, v torpédech a v ponorkách. Obrovský potenciál využití stříbra je v technologiích budoucnosti: ve fotovoltaických článcích (kde se dnes hojně využívá), v nanotechnologiích (protože v elektrotechnice nové generace je potřeba velmi omezovat zahřívání vodičů v důsledku elektrické rezistivity) a také v nových stříbro-zinkových bateriích, které mají ambici v blízké budoucnosti úplně nahradit dnešní masově rozšířené lithio-iontové baterie. Tyto nové „stříbrné“ baterie mají o polovinu vyšší výdrž. Nehrozí u nich nebezpečí exploze, nejsou toxické. Již v brzké budoucnosti se mají objevit první notebooky s těmito akumulátory, spekuluje se o firmách Apple a Lenovo.
Novým odvětvím z hlediska využití stříbra je také textilní průmysl. Neuvěřitelných 1200 tun stříbra se ročně spotřebuje při výrobě nového polyesterového oblečení s vetkanými mikroskopickými stříbrnými vlákny! Stříbro totiž působí dezinfekčně, resp má antibakteriální účinky. Příčinou vzniku zápachu při pocení jsou bakterie množící se na povrchu kůže. Eliminací těchto bakterií (právě přítomností stříbra) lze odstranit zápach a není třeba používat deodorant. Poslední roky také velmi razantně narůstá objem investic do stříbra – prozíraví investoři vytušili obrovské perspektivy využití stříbra a tak v tichosti nakupují, dokud je cena příznivá.
Jaké jsou možnosti získávání stříbra?
Samozřejmě hlavním zdrojem stříbra je těžba. Při pročítání předchozího odstavce Vás možná napadlo, že s poklesem průmyslové výroby v důsledku hospodářské krize poklesla také poptávka po stříbře. To přece může mít negativní dopad na cenu stříbra? Ano, to je pravda. Ovšem na rozdíl od zlata jsou celé 2/3 vytěženého stříbra získávány jako vedlejší produkt při těžbě základních kovů (zinek, olovo, nikl a měď). Vzhledem k drastickému poklesu poptávky po základních kovech došlo k uzavírání velkého počtu dolů. Pokles těžby základních kovů tedy logicky znamená také významný pokles produkce stříbra. Propad těžby stříbra byl takový, že více než vyrovnal pokles poptávky po stříbře v průmyslu.
Zároveň bylo uzavřeno i hodně klasických stříbrných dolů. Těžařské společnosti často při provozu spoléhají na úvěry. S vyschnutím likvidity na mezibankovním trhu mnoho těžebních společností nedokázalo získat úvěr a musely těžbu ukončit. Dalším významnějším zdrojem stříbra už je pouze recyklace. Velkým úskalím recyklace je, že stříbro se sice používá téměř všude, ale v tak malých množstvích, že recyklovat jej zpět je technologicky velmi složité. Rentabilita recyklace stříbra je proto problematická.
Zlepšit situaci by mohl prodej ze státních rezerv a výkup od investorů. Jak jsme si ale již ukázali, tento dříve velmi významný zdroj dnes již prakticky neexistuje. Zásoby uložené ve státních rezervách jsou již vyčerpané.
Dá se tedy očekávat, že dopady hospodářské krize budou pokračovat, avšak budou ovlivňovat jak poptávku, tak i nabídku. Je také třeba si uvědomit, že stříbro se nepoužívá v těžkém průmyslu, který je krizí zasažen nejvíc. Stříbro se používá spíše v lehkém průmyslu a v nových vysoce technologických oborech (zmíněných výše), které odolávají krizi mnohem lépe, a z dlouhodobého hlediska u nich lze předpokládat značný růst.
Na začátku tohoto článku jsme zmínili, že stříbro se používá téměř všude, avšak ve velmi malých množstvích. Dopad ceny stříbra na celkovou cenu výrobku je tedy zanedbatelný. I kdyby stříbro několikanásobně zdražilo, výrobci se nebudou snažit vyvíjet náhradu, neboť v ceně výrobku tvoří stříbro pouze malou část. Ba naopak, výrobci se budou snažit získat dostatečné zásoby i za vysokou cenu, aby zajistili plynulý běh výroby. Skutečností je, že v mnoha výrobcích je stříbro nenahraditelné. Ano, v typickém výrobku je ho sice velmi málo, ale bez něj výrobek prostě nelze vyrobit.
Když dojde k nedostatku fyzického stříbra, není možné mávnutím kouzelného proutku otevřít nové doly. Vybudovat nový důl trvá 10 let i více. V dnešním světě už prakticky neexistují naleziště, kde by se stříbro vyskytovalo v dostatečné koncentraci. Ekonomicky rentabilních nalezišť je velmi málo.
Shrneme-li poptávku a nabídku po stříbře, dospějeme k závěru, že stříbro ubývá mnohem rychleji, než se stačí těžit i recyklovat. Ve světě se pro tento fenomén vžil název "Silver deficit". Moudří a prozíraví investoři o tomto deficitu vědí, o čemž svědčí rostoucí zájem o investiční stříbro.
Srovnání se zlatem
Velmi významným indikátorem v oblasti drahých kovů je tzv. „Gold/Silver ratio“ (poměr Zlato/Stříbro), který určuje aktuální poměr mezi cenou zlata a stříbra.
V současnosti má tento poměr hodnotu asi 70:1. To znamená, že teoreticky si za jednu trojskou unci zlata můžeme koupit 70 uncí stříbra. Tento poměr však ani vzdáleně neodpovídá současné nabídce a poptávce po stříbře.
Historicky (tj. po několik tisíc let) byl tento poměr okolo 15:1. Je zajímavé, že toto číslo velmi dobře odpovídá skutečnému zastoupení stříbra a zlata v přírodě (respektive v zemské kůře), které činí 17:1.
V předchozím článku jsme si řekli, že stříbra v posledním století významně ubylo, naopak zásob zlata spíše přibývá. Kolik zlata a stříbra je tedy vlastně dnes k dispozici? Velmi názorný přehled dává tento obrázek.
Jak vidíme, dnes je po celém světě ve všech formách (tedy včetně uměleckých předmětů apod.) jen zhruba čtyřikrát více stříbra než zlata. Pokud bychom se omezili pouze na kov, který je aktuálně dostupný na trhu, zjistíme zajímavou věc – stříbra je méně než zlata! Ano, pokud porovnáme fyzické zlato a stříbro, které můžeme nyní koupit na světových trzích, pak stříbra je dokonce desetinásobně méně než zlata!
Jak je ale možné, že dnešní poměr cen zlata a stříbra tomuto zastoupení neodpovídá? Příčin je několik. Tou hlavní je manipulace s cenou stříbra na komoditních futures burzách, především na COMEXu. Zde se obchoduje s "papírovými" kontrakty na stříbro, kterých je prodáváno mnohem více, než vůbec existuje podkladového fyzického stříbra. Druhým faktem je určitá nedoceněnost, resp. chybné vnímání stříbra v očích laické veřejnosti.
Od doby, kdy stříbro přestalo být používáno jako mincovní kov, ekonomové a analytici z různých makléřských společností mívají tendenci označovat stříbro nikoliv jako drahý kov, ale jako průmyslový kov. Proto velká část lidí vnímá stříbro jako méněcenné, pod pojmem „peněžní kov“ si asociuje pouze zlato. Tento "mýtus" se naprosto nezakládá na pravdě.
Historicky bylo jako peníze využíváno především stříbro, nikoliv zlato. Důvody jsou praktické – stříbra bylo více, mělo menší cenu a hodilo se tedy pro běžnou směnu zboží. Zlato bylo hromaděno spíše bohatšími vrstvami jako uchovávatel bohatství. Právě proto Gold/Silver ratio po většinu historie favorizovalo spíše stříbro. Dokonce i americký dolar byl v roce 1792 (Coinage Act) oficiálně definován jako zhruba 400 grainů (cca 27 gramů) stříbra. Tedy nikoliv jako papírek vyrobený z bavlněné buničiny, opatřený pěkným zeleným potiskem.
Jako drahý kov je stříbro stále vnímáno především v Indii, v Číně, v ropných státech Blízkého Východu, v Mexiku a obecně v mnoha zemích v Asii. Tyto státy nyní bohatnou velmi rychlým tempem. Dá se předpokládat, že tento trend bude pokračovat. To bude dále zvyšovat poptávku po stříbře. Ještě více se proto prohloubí nerovnováha nabídky a poptávky. "Silver deficit" se zvýší. USA a vyspělé státy Evropy nebudou schopny donekonečna táhnout břemeno obrovského zadlužení veřejných rozpočtů - na scénu přijde inflace, možná i hyperinflace. Jsme přesvědčeni, že uvedené skutečnosti radikálně změní pohled lidí ve vyspělých státech na drahé kovy. Vítězem, z racionálního i z praktického hlediska, bude stříbro. Stříbro, jež bude znovu vnímáno jako skutečné a inflaci nepodléhající peníze.
Jak je to s DPH u stříbra?
Stříbro v ČR podléhá, podobně jako ostatní kovy, základní sazbě DPH ve výši 21%. Pouze u investičního zlata splňujícího speciální podmínky zákon připouští výjimku. Jaké jsou praktické důsledky této právní úpravy pro investory do stříbra?
Abychom si mohli problematiku jednoduše vysvětlit, je třeba hned na počátku rozlišit dva různé druhy investorů – zákazníků. Jedná se jednak o plátce DPH a na druhé straně o neplátce. Režim zdanění se u těchto dvou skupin liší.
Plátci DPH
Do této skupiny spadají živnostníci, podnikatelé a právnické osoby (s.r.o., a.s. a další) registrovaní k dani z přidané hodnoty. Pokud takový plátce DPH nakoupí investiční stříbro (živnostníci ho zařadí do obchodního majetku), zaplatí sice DPH, v nejbližším zdaňovacím období si však tuto daň odečte. Investici tedy skladuje za reálné náklady bez daně.
Vzhledem k tomu, že se jedná o investiční instrument a ne surovinu, nemusí mít takový subjekt živnostenský list na zpracování stříbra. Dle většinového názoru daňových poradců neexistuje právně závazná úprava bránící uložení volných prostředků do drahých kovů či podobných aktiv. Pokud pak má plátce živnost nákup – prodej, lze zařadit investiční stříbro mezi ostatní zboží.
V okamžiku, kdy chce plátce stříbro prodat, nabídne ho za cenu včetně DPH. Bude-li protistranou opět plátce, DPH si odečte a nedojde k propadnutí daně. Pokud dojde k prodeji neplátci, ten si daň odečíst nemůže, to ale neznamená navýšení oproti běžné aktuální tržní ceně. Pro plátce je tedy investování či spekulace se stříbrem ve výsledku nezatížená DPH a odpovídá podmínkám investičního zlata.
Pokud je plátce ze zahraničí v rámci EU (např. Slovensko), situace se nemění. Pouze získá zboží již rovnou bez DPH a nemusí čekat s vrácením daně na konec zdaňovacího období, DPH na vstupu i výstupu vyrovná zákazník v rámci svého daňového přiznání.
Neplátci DPH
Ke skupině neplátců patří k dani neregistrovaní živnostníci a nepodnikající osoby – tedy běžní občané. Ti musí nakupovat stříbro za ceny včetně DPH a daň si nemohou odečíst. Oproti plátcům mají tedy o 20% méně výhodnou kupní cenu. Převážná většina investičního stříbra v našem regionu je však v rukou drobných investorů - občanů.
Pokud bude chtít investor neplátce po zhodnocení stříbro prodat, nebude již muset žádné DPH připočítávat, ať prodává plátci či neplátci.
Proč spořit?
Peníze dělají peníze. Aby tento výrok opravdu platil, je třeba využívat finanční prostředky nejenom k nákupu zboží a služeb, ale také je nechat po nějakou dobu vydělávat.
Důvodů, proč spořit je mnohem více. Spoření nebo investování se vyplatí – my vás o tom přesvědčíme. Stačí, když si z následujícího výčtu zvolíte alespoň jeden důvod a ten vás inspiruje k tomu, abyste opravdu začali spořit.
Plnění přání - Už malé děti si ukládají do pokladniček darované peníze, aby si naspořily na hračku, po které touží. Dospělí si chtějí plnit daleko větší přání. Proto když člověk touží například po koupi vysněné dovolené, vysněného auta či domu, není nic snazšího než si určitou dobu odkládat peníze stranou a později si toto přání skutečně splnit.
Příležitost - Občas člověk v životě dostane nabídku, která se neodmítá. To platí i o výhodné koupi. Proto je dobré mít něco naspořeno.
Bezpečná rezerva - Kromě výhodných nabídek však mohou v životě nastat i neočekávané události. Ty lze snáze překonat, když má člověk finanční rezervu.
Jistota do budoucnosti - Dokud je člověk mladý, příliš neřeší, co bude dál. Ať už je do penze daleko nebo ne, začít s přípravou již nyní se může vyplatit. Odkládat si finance na stáří či na zajištění budoucnosti vašich dětí můžete již dnes.
Ať už si tedy chcete plnit přání, či se zajistit na budoucnost, spoření je jednou z cest, kterou můžete využít. Navíc spořit nebo investovat můžete pomocí různých produktů, které vám naspořené peníze pomohou lépe zhodnotit, a tak bude dosažení vašich cílů lépe na dosah.
Pravidelné spoření Vás navíc ochrání před výkyvy trhu. Podívejme se nyní blíže na výhody pravidelného spoření nebo chcete-li pravidelného investování.
Většina z nás je zvyklá pravidelně ukládat své volné prostředky ať už do stavebního spoření nebo do penzijního připojištění, případně na spořící účet nebo na vkladní knížku – říkáme tomu spoření, tedy ukládání prostředků buď s pevným úrokem nebo s pevným státním příspěvkem. V těchto případech se dobrovolně podřizujeme nízké likviditě nebo se spokojujeme s nízkým výnosem.
Existuje však i jiná forma ukládání volných prostředků a to pravidelná investice do drahých kovů, která se velmi podobá spoření.
Mnoho lidí se snaží o správné načasování nákupů a prodejů, o jednorázové zainvestování v době, kdy si myslí, že jsou trhy na svém pomyslném dně a o prodej v momentě, kdy je trh podle jejich odhadů na svém vrcholu. Tyto dva okamžiky je však téměř nemožné určit přesně a je i velmi obtížné se jim úzce přiblížit.
V praxi se pak investoři chovají většinou odlišně nebo dokonce zcela opačně, protože podléhají emocím - strachu z nákupů, když trhy klesají (většinou prodávají) a euforii k nákupům, když trhy rostou (prodávající považují za blázny). Investiční zkušenosti, dostatek správných informací, simulace budoucnosti pomocí matematických modelů, to vše může samozřejmě investorovi v jeho odhadu pomoci, budoucnost je však nevyzpytatelná. Investor nebude nikdy předem vědět s jistotou, že opravdu kupuje či prodává ve správnou dobu.
Proto se jako výhodné jeví tzv. průměrování nákladů (angl. cost averaging). Průměrování nákladů se v praxi projevuje postupným investováním např. do drahých kovů, namísto jednorázové investice. Jedná se o rozložení investice v čase, o pravidelné investování. V podstatě jde o to, že při investování stále stejné částky nakoupíme při vyšší ceně menší množství drahého kovu a při nižší ceně větší množství. Pravidelné spoření (investování) do drahých kovů je dostupné zcela pro každého.
O výhodách pravidelného investování bylo napsáno mnoho. Dokonce i o nevýhodách. Shrňme si jenom ty základní. Při pravidelném investování eliminujeme výkyvy trhu a nakupujeme za tzv. průměrnou cenu.
Nyní jistě někdo z Vás řekne: „Já nemám peníze na investování“. Omyl! Spořící programy do drahých kovů umožňují spořit již od 500Kč měsíčně. A takovouto částku může obětovat ze svého rodinného rozpočtu opravdu každý. A pokud nastane skutečně situace, že na spoření v daném měsíci skutečně nemáte, pak se nic neděje. Pouze si v daném měsíci nedokoupíte odpovídající množství drahého kovu např. zlata.
Naše spořící programy do drahých kovů jsou zcela svobodné a nenutí Vás striktně pravidelně platit pevnou splátku. Můžete klidně jeden měsíc poslat více, jindy méně. Můžete jednorázově zaslat vyšší obnos, ale dovolí Vám též neposílat nic. Je na Vás kolik drahého kovu si za aktuální cenu zakoupíte. Naše spořící programy Vám budou fungovat i za situace, kdy delší dobu budete spořit částku nižší než 500Kč.
Jistě si také řeknete, co mi to přinese, když budu investovat tak malou částku? Odpověď je následující: jistě čím více tím lépe, ale už při menších částkách lze při dlouhém investičním horizontu (a spoření do drahých kovů je smysluplné zejména na delší časový horizont) dosáhnout skvělých výnosů.
